Vypráví se, že dávno, když lidé ještě slyšeli hlasy rostlin, přišla do vesnice temnota. Stíny se držely u prahů, děti měly těžké sny a lovci se vraceli s prázdnýma rukama.
Starší kmene povolali ženu, která znala řeč bylin. Ta vstoupila do kruhu, v rukou nesla svazek usušené šalvěje. Zapálila jej a nechala listy pomalu doutnat.
Když se první pramen kouře vznesl k nebi, nebyl to jen kouř – byl to duch rostliny, který se probudil. Plazil se kolem lidí, dotýkal se jejich vlasů a šatů, hladil jejich tváře. Tam, kde se kouř zastavil, mizel chlad a strach.
„Kouř je paměť země,“ zašeptala žena. „Nese s sebou hlas předků, kteří nás chrání.“
Kouř potom vyrazil k okraji vesnice. Tam, kde se stíny snažily proniknout, se rozprostřel jako závoj. Temnota se stáhla, protože kouř šalvěje je pro ni jed – připomínka světla a čistoty, na kterou nemá moc.
Když plamen dohasl a kouř se ztišil, vesnice zůstala v klidu. Lidé věděli, že to nebyla žena, kdo zahnal zlo, ale rostlina sama – a od těch dob si každý před velkou cestou či novým začátkem zapálil kousek šalvěje, aby její kouř nesl jejich modlitby a hlídal cestu.
Šalvěj a vykuřování
-
Šalvěj bílá (Salvia apiana) je nejznámější druh používaný k vykuřování. Pochází ze jihozápadu USA a severního Mexika.
-
Domorodé kmeny (např. Čumašové, Lakotové, Navahové) ji tradičně používaly při očistných rituálech, léčebných obřadech a modlitbách. Vykuřování mělo očistit prostor, lidi i předměty od „negativních energií“.
-
K vykuřování se využívají sušené svazečky listů (tzv. smudge sticks), které se zapalují a nechávají doutnat. Kouř se poté „vějířem“ nebo rukou směruje k tělu nebo do prostoru.
Symbolika a význam
-
Kouř ze šalvěje se považuje za prostředníka mezi hmotným a duchovním světem – odnáší modlitby vzhůru a očišťuje mysl.
-
Používání šalvěje je spojováno s novými začátky – např. při stěhování do nového domu nebo při přípravě na důležitý životní krok.
-
V moderní době se používá i při meditacích, józe a alternativní medicíně, často jako symbol spirituality a harmonie.
Další druhy šalvěje jako vykuřovadla
-
Šalvěj muškátová (Salvia sclarea) – používá se hlavně v Evropě, má sladší, kořeněnou vůni, spojovanou s podporou vizí a snů.
-
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) – u nás běžně dostupná; její kouř se tradičně užíval při dezinfekci prostor (např. při epidemiích).
-
Šalvěj divinorum (Salvia divinorum) – používána v rituálech Mazatéků v Mexiku, ale spíše ve formě žvýkání listů nebo nálevů než jako vykuřovadlo.
Zajímavosti a současnost
-
V posledních desetiletích se stal trend „smudgingu“ (vykuřování šalvějí a jinými bylinami) populární po celém světě.
-
Antimikrobiální účinky šalvějového kouře byly vědecky zkoumány – např. studie z Indie ukázala, že vykuřování některými bylinami (včetně šalvěje) může snížit množství bakterií ve vzduchu.
Pověsti a mystika šalvěje
-
Domorodé americké vykuřovací rituály a duchové
V tradicích některých indiánských kmenů na západním pobřeží USA (např. Kumeyaay, Chumash, Cahuilla) se vykuřování bílé šalvěje používá jako prostředek očištění před zlými duchy, nemocemi a negativní energií. Smokes (kouř) šalvěje je v těchto příbězích považován za „druh mostu“ mezi světem živých, světem duchů, minulostí a přítomností. Kouř pomáhá duchovnímu průchodu anebo uskutečnění rituálu, v němž se lidé chrání před neviditelnými hrozbami. -
Legendy o ochráncích rostliny
V některých komunitách existují mýty, že samotná šalvěj je „dar od předků“ nebo „dar od Matky Země“, který má být chráněn. Je vnímána téměř jako živý duch rostliny, který má právo být sklizen s úctou, ne s chamtivostí. Když se s ní zachází šetrně, poskytuje ochranu a léčení; pokud je sklízená neuváženě nebo drze, její moc ubývá nebo může „prokletí“ zpětně zasáhnout ty, kdo této rostlině ublížili. Tento motiv je často zmiňován v souvislosti s přemírou komerčního sběru bílé šalvěje. -
„Smudging“ – očista prostoru při příležitosti změn
Jedna velmi častá mystická tradice je, že před novými začátky – nastěhování do nového domu, po nemoci, po sporu – se prostor očistí pomocí kouře šalvěje, aby se vyhnul vliv minulosti. V některých rodinách existuje příběh, že když taková očista nebyla provedena, „negativní stopy“ pastvou negativních myšlenek, těžkostí či návštěv duchů přetrvávaly dlouho. Tento rituál tak má moc „vymazat“ energetické stopy minulosti, otevřít novou cestu. Tento motiv se opakuje v různých etnografiích. -
Symbolika Elementů
V některých mýtech a vyprávěních je šalvěj spojována s čtyřmi elementy – Země (rostlina samotná), Oheň (hoření), Vzduch (kouř) a Voda (část rituálů používající misu s vodou nebo tělo jako vodní prvek). Existuje představa, že když všichni čtyři elementy jsou přítomny, dochází k harmonii a rovnováze, a šalvěj pomáhá tuto rovnováhu navodit. -
Osudová ochrana loveckých výprav
Specifický mýtus – v některých kmenech (Cahuilla či Kumeyaay) lovecké výpravy začínají očistou nebo vykuřováním šalvějí, aby lovci získali podporu duchů, dobré znamení, aby se ulovená zvěř neschovávala před nimi duchy lesa. Pokud se tyto rituály vynechají či are ignorovány, lov může skončit neúspěchem, protože duchové mají „plný práv“ bránit lovu.